Oscar Wilde: Lady Fuckingham

Slavná krátká erotická novela, jejíž autorství se připisuje irskému spisovateli Oscaru Wildovi, popisuje životní příběh Beatrice, dívky založení nymfomanického. Poprvé navnaděna vyprávěním zvídavé přítelkyně Alice, které se brzkého erotického probuzení dostalo od zmužilého komorníka, Beatrice neváhá a vydává se objevovat erotické taje s Aliciným bratrem Frederickem. Jelikož po ochutnání slastí je pro ni nemožno přestat, postupuje hlouběji a zakouší potěšení rozmanitého druhu – mimo jiné se zúčastňuje orgií tajného Amorózního kroužku, svádí služebné, uzavírá manželství se zhýralým lordem Crim-Conem a nakonec předává své nabyté nepřeberné znalosti dalším nezkušeným. Sama Beatrice pak umírá časně na tuberkulózu.

Jeho lordstvo plálo netrpělivostí. Vzalo Reubenův sedmicoulák do úst, funělo a chvějícími se prsty mastilo Willův vražedný nástroj vazelínou. Brzy bylo vše připraveno k zajímavé trojakci. Můj choť měl plná ústa, po stranách slintal a chrčet: »Nádhera! Hejbej sebou, neřáde! Dělej, dělej! Oh, oh, óóh! Cákej, lenochu!
Ruby měl planoucí oči vyvaleny na nejvyšší míru, jak se snažil Jeho lordstvu poskytnout tu největší dávku spermatu, jaké byl schopen. Jeho lordstvo sálo a polykalo jako vyhládlý kojenec; mlaskalo a oblizovalo se a jeho šlechtický pyj vstával a nabýval docela mužného vzhledu.
Will píchal svého miláčka důkladně, řekla bych přímo zuřivě, a byl téměř hotov v týž okamžik, jako Rouben. Málem z něho spadl, kdyby se ho nebyl pevněji přidržel.
My dva ve vedlejším pokojíku, když jsme pozorovali to vzrušující dění, jsme také nezaháleli. James si plivnut na žalud a ten byl v mžiku v té nejužší bráně lásky. Pohyboval se něžně, slastně, nebesky. Podívaná vpředu, rozkoš vzadu - bylo to boží. Své milostné šťávy jsme vyronili zároveň. Nemohla jsem se ubránit vzdechům a sténání a byla jsem blízka milostným mdlobám.
Celého těla se mi zmocnila vášnivá chlípnost, přímo jsem plála vilným chtíčem, zejména když jsem spatřila, jak dokonale je Jeho lordstvo ztopořeno a jak mu ho ti dva učinliví hoši neustále laskají a líbají.
»Tak to tedy ne!« vykřikla jsem. »Jamesi, jdeme tam!« Dveře nebyly zamčeny, a tak dříve, než se ti tři hříšníci vzpamatovali, lehla jsem si zády na břicho Jeho lordstva, nedbajíc jeho podrážděných protestů jako »Ty zatracená čubko pekelná«, »Ty svině huňatá, prašivá« nebo »Kundo zběsilá« a podobně. Sotva jsem si zavedla lordský manželský pyj do řiťky, už na mne naskočil James a dychtivě se zmocnil mé toužebně zvlhlé ďovírky. Vrtěla jsem sebou jako divá nedbajíc popuzených projevů lordovy nevole. Ta ostatně brzy vyprchala, neboť jsem se snažila svírat řiť i pochvu velice rafinovaně, takže pyj mého chotě ještě více tuhl a duřel, nemluvě o Jamesově spolehlivákovi.
Chlapci byli chápaví a přiklekli ke mně, abych jim mohla laskat a líbat jejich mladistvé strkáčky a šimrat je pod těmi jejich směšnými pytlíky na kuličky. Chlapci poulili oči rozkoší, protože zvrhlý lord Crim-Con jim ještě šťoural oběma ukazováčky v řitních otvorech; vzdychali, sténali, počali mírně šilhat a netrvalo dlouho a dvě bohaté spršky chlapeckého semene mi skropily ňadra a Jamesovy ruce, neboť mne za ně držel.
Nikdy předtím jsem nezažila manželova dlouhého tenkého klazana v tak dokonalém stavu. Možná to bylo tím, že stěna mezi konečníkem a pochvou je poměrně tenká a oba moji šoustevníci museli tedy cítit své pohyby navzájem. Byla to šílené divoká jízda! Unavena až k smrti, toužila jsem mít víc, stále víc, bažila jsem po tom jak hamižník po zisku, jako vrah po krvi své oběti, jako ďábel po duši jeptiščině! Připadala jsem si jako v ráji zaživa. Smysly vybičované, anebo spíš vyšouněné na nejvyšší míru mne jakoby opouštěly. Povznášela jsem se do jiných rozměrů, do jiného prostoru, do jiného světa. Nevím jak dlouho to trvalo, nic víc si už nepamatuji.
Teprve nazítří, když jsem přišla k sobě ve své posteli, mi James sdělil, že jsem upadla do mrákot jakoby mrtvá, ale předtím jsem ještě stačila pokousat čuráčky obou chlapců, až řvali bolestí a silně krváceli. »A co se týče Jeho lordstva,« dodal James, »obávám se, že je na umření, jak je vyčerpán. Museli jsme zavolat doktora Spendlowa a ten pravil, že to je o strach a že lze počítat s nejhorším.« Bohužel to bylo až příliš pravdivé. Jeho lordstvo skonalo za dva dny. A ani já jsem se od té doby nevzpamatovala a už nikdy jsem se necítila docela v pořádku. Mimořádný výdej životní síly a dlouhodobě setrvalé roněni životních šťáv narušily mou tělesnou rovnováhu. Lékaři mi důrazně radili. abych byla v řemesle Venušině velmi zdrženlivá, ale tato jistě dobře míněná slova jako by ve mně len zažíhala nové a nové plamínky chlípných vášní a vilných choutek, Nedbala jsem ochabujících sil, a kdykoli a kdekoli se mi naskytla příležitost, neohlížela jsem se na nic a vrhla jsem se do toho střemhlav.

Kniha se dá koupit na internetu v tištěné i elektronické podobě.
Příjemnou zábavu.