John Cleland: Fanny Hill aneb Paměti rozkošnice

Clelandovo dílo Memoirs of a Woman of Pleasure vyšlo poprvé v roce 1749 v Londýně a od té doby se v nejrůznějších vydáních a překladech znovu objevuje na pultech – dříve ovšem častěji pod pulty knihkupců na celém světě. Pozdější vydání nesou nejčastěji název hlavní hrdinky, Fanny Hillové.

Jak tomu často bývá u zakazovaných erotických knih, nedělali si vydavatelé přílišné starosti s věrností textu původního díla, a tak se pod pojmem Fanny Hillová často objevovaly nevkusné a hrubé vulgární, obscénní napodobeniny, jen zdánlivě imitující obsah původního díla. Tento překlad se snaží o co nejvěrnější reprodukci původního textu Memoárů kurtizány, aby čtenáři poskytl nejen vzrušující vylíčení neobyčejných milostných zážitků hrdinky, ale také jej pomocí autora provedl Londýnem a anglickou společností z doby, kdy John Cleland dílo napsal. Pozornost čtenářů upoutá vkusným a půvabným vykreslením osudů mladé dívky, kterou okolnosti přivedou na dráhu vydržované ženy. Je nucena živit se prodejem svých půvabů, poskytováním placené rozkoše bohatým zájemcům, uchovává si však citlivou duši a v srdci skrývá něžnou lásku k jedinému muži, kterého milovala. Novela však svou otevřeností, s jakou líčí milostné scény, vyvolávala také nenávistnou pozornost těch, které každá zmínka o sexu a jeho úloze v životě lidí podněcuje k přetvářkyplnému nenávistnému volání na poplach proti domnělému ohrožení morálky.

Po snídani mne Charles vzal s významným úsměvem za ruku a pravil: „Pojďte, má drahá, ukáži vám pokoj, z něhož je rozkošný výhled na zahradu.“ A aniž vyčkal mé odpovědi na tuto výzvu, která mne vrcholně vzrušila, zavedl mne nahoru do prostorného světlého pokoje, kde nebyla vůbec žádná vyhlídka, jedině snad na lůžko, které – jak se mi zdálo – bylo pro něho hlavní pohnutkou, proč právě tento pokoj zvolil. chvatně mne uchopil do náručí, zvedl mne, do výše, třesoucí se, sotva dechu popadající a zmírající v bouři něžného strachu a žhavých představ a se rty přitisknutými na mé mne uložil na lůžko. Jeho netrpělivost mu ani nedovolila aby mne vysvlékl – pouze rozepnul můj šátek a mé šaty a rozvázal šněrovačku.
Má ňadra byla nyní odhalena, srdce mi v nich horoucně bušilo. Pár mladých, pevných a pružných prsů, takových, jaké může mít jen dívka jíž není ještě ani šestnáct let, která právě přijela z venkova a jíž se dosud nikdo ani nedotkl, se nabízel jeho zrakům a smyslům. Jejich pyšná krása, bělost, tvar, rozkošná pružnost přímo jako by lákaly jeho neklidné ruce. Brzy však ňadra opustil. Moje spodnička a košile spadly na zem a ruce se plně věnovaly útoku na to, co nejvíce poutalo jeho pozornost. Mé obavy mne donutily mechanicky stisknout k sobě stehna. Brzy však pronikla zvědavá ruka mezi ně, roztáhla je a uvolnila tak cestu pro hlavní útok.
Po celou tu dobu jsem nečinně ležela vystavena jeho očím a rukám. To jen potvrdilo jeho domněnku, která jej přiměla k tak odvážnému postupu. Byl totiž přesvědčen, že nejsem žádný nováček, vždyť si mne také přivezl z veřejného domu. A já jsem se také ani slovem nezmínila o tom, že jsem dosud pannou. A stejně, i kdybych tak byla učinila, byl by si asi myslel, že si z něj dělám blázny a nevěřil by v tak nepravděpodobnou věc – že stále ještě vlastním ten drahý poklad, který mne samotnou tak sužoval, po kterém muži tak bažili a po kterém pátrali jen proto, aby jej mohli zničit. Byl nyní tak vydrážděn, že nesnesl další odklad. Rozepnul se, vytáhl svůj nástroj milostného útoku a vyrazil s ním bez váhání. Jako do hotového průlomu. Ale potom. Poprvé v životě jsem cítila ten tuhý a jako kost tvrdý roubík jak naráží na mé nejjemnější ústrojí. Můžete si asi představit jeho překvapení, když po několika mohutných přírazech, které mne bolestivě zranily, shledal, že nepronikl ani v nejmenším dovnitř! Něžně jsem zanaříkala, že to nemohu vydržet, že mi opravdu ublížil. Stále si ještě myslel, že je tak mladý a jeho nástroj tak veliký a tuhý. A skutečně, jen málo mužů by s ním mohlo soutěžit! A že mne možná doposud nepotěšil svou přízní nikdo, kdo by byl v oněch místech vytvořen tak mohutně jako on. Stále mu totiž ani nepřišlo na mysl, že moje panenská květina doposud nebyla utržena a asi si myslel, že by bylo zbytečnou ztrátou času a plýtváním slovy ptát se mně na něco takového. Znovu se o to pokusil. Stále nenacházel přístup, stále nemohl proniknout, jen mne ještě bolestivěji ranil. Moje velká láska mi však umožnila snést tu velkou bolest bez jediného zasténání. Nakonec po několika bezvýsledných pokusech si celý zadýchaný lehl vedle mne, slíbal mé slzy a něžně se mne zeptal, proč tolik trpím.

Příjemné čtení, erotické, ne však vulgárně pornografické. Kniha je běžně dostupná v papírové i elektronické podobě.